Jak začít s příkrmy – vše co potřebujete vědět

Sledovat děťátko růst a vyvíjet se je kouzelný pohled pro každého rodiče. A stejně jako přichází první převalení, plazení, nebo zoubek, je důležitým milníkem v životě každého miminka i období poznávání nových chutí a pomalé opouštění mateřského mléka. Vše, co byste měli znát k přikrmování, najdete v tomto článku.

Kdy začít?

Otázka, kdy začít s prvním nemléčným příkrmem, nemá jednoznačnou odpověď. Některé děti se o první příkrm přihlásí dříve, jiné by nejraději zůstaly na mléku klidně až do roka. U kojených dětí obvykle začínáme po ukončeném 6. měsíci. U miminek na umělém mléku můžeme začít kdykoli mezi ukončeným 4. a 6. měsícem. V té době nastává podle pediatrů ideální doba, během které si organismus malého človíčka začíná zvykat na nové chutě a jemu dosud neznámé látky. Zároveň se v té době snižuje riziko vzniku alergií.

Jak a čím začít?

Příprava jídla pro kojence má své zásady, které je vhodné dodržovat. Vždy dbejte na hygienu a před přípravou omyjte nejen své ruce, ale i veškeré náčiní. Jídlo, které budeme připravovat, by mělo mít podobu pyré či hladké kaše. Ty můžete vytvořit buď rozmixováním (obzvlášť v prvních týdnech) či rozmačkáním např. vidličkou. V budoucnu se dětem z úplně hladké mixované kaše hůře přechází na kousky a krájené potraviny, což bude důležité pro první nácviky kousání.

Pro krmení doporučujeme vybírat mělké plastové lžičky k tomu určené. Je potřeba si uvědomit, že zvládnout techniku posunu sousta a polykání je pro dítě zprvu velice obtížné, protože je odlišná od kojení. Dětem velice pomáhá, pokud lžičku vložíte hlouběji do pusinky a položíte ji na zadní část jazyka.

Počítejte s tím, že drobeček bude zprvu tlačit jazyk proti patru a jídlo se mu bude vysouvat ven z pusinky. Chce to hlavně klid a trpělivost – vždyť je to pro něj něco nového. První ochutnávky jsou ideálně na 15-20 minut a dítě by mělo být po krmení spokojené. Pokud jídlo odmítne, nenuťte ho, chce to čas. Po prvních ochutnávkách miminko přiložíme k prsu, případně dokrmíme umělým mlékem, aby bylo dostatečné syté.

Co mu tedy „ukuchtit“?

Prvním chodem, který by měl začít postupně nahrazovat mléčnou výživu, by měl být oběd. Aby si dítě postupně zvykalo na to, že to je největší jídlo dne. Nemléčné přikrmování začínáme poledním ochutnáváním sladké zeleniny, a to ideálně před kojením.

Nejčastější první ochutnávkou je většinou mrkev, která je dobře stravitelná, má přirozeně sladkou chuť a obsahuje velké množství vitamínů a minerálů. Nahradit ji ovšem můžete i dýní, bramborem, batáty, hráškem, brokolicí, cuketou, okurkou, petrželí či květákem. Zkoušet novou zeleninu je ideální po dvou až třech dnech, abyste měli jistotu, že se děťátku neobjeví vyrážka, průjem, nebo intenzivní zvracení v reakci na konkrétní potravinu. Pokud se reakce neobjeví, pokračujte zvolna v zavádění dalších příkrmů. 

Při přípravě zeleninu zbavte slupek, poduste v páře (popř. vařte v nesolené vodě) a přidejte olivový/slunečnicový/řepkový olej, či jiný tuk a poté vše rozmixujte na kašičku. Příkrmy podávejte vždy teplé – ne horké. Ideálně je pak spotřebujte do druhého dne, nebo zamrazte (neuchovávejte je ovšem v mrazáku déle než  měsíc).

Až samostatně vyzkoušíte základní zeleninové příkrmy, můžete začít s kombinacemi, např. brambor s mrkví apod. Přibližně měsíc od zavedení příkrmů (6. - 7. měsíc dítěte) můžete do stravy začít pomalu přidávat maso. To musí být čerstvé, libové, adekvátně tepelně upravené, rozmixované do hladka a bez soli. Nebojte se postupně zařadit všechny druhy mas od ryb přes drůbež a králíka až po červené maso vepřové a hovězí. Nejprve ho do stravy přidávejte jen jednou týdně a jeho četnost postupně zvyšujte.

Až po přidání masozeleninových příkrmů postupně zavádějte také ovocné přesnídávky a ovoce jako takové. Jejich nástup je dobré neuspěchat! Sladká chuť ovoce je totiž lepší než chuť zeleniny a dítě by posléze mohlo začít odmítat maso se zeleninou. Ovocný příkrm nabízíme dítěti obvykle dopoledne či odpoledne jako svačinu. Mezi doporučené ovoce patří například meruňky, hrozny, meloun, banán, avokádo, borůvky, hruška, jablko, třešně, švestky.

Nesmíme ovšem opomenout ani obilnomléčné a nemléčné kaše, které jsou zdrojem energie a vlákniny. Ty zařazujeme do jídelníčku po zavedení zeleninových a ovocných pyré. Správné kojenecké mléčné kaše obsahují kojenecké mléko, které má upravený poměr bílkovin a tuků. Nemléčné kaše se pak připravují s kojeneckým nebo mateřským mlékem. Pro začátek jsou nejvhodnější kaše rýžové a kukuřičné, protože jsou lehce stravitelné a mají jemnou chuť.  Ale ani s lepkem dlouho neotálíme a podáme ho nejpozději do ukončeného 7. měsíce, ideálně v době, kdy je dítě ještě kojeno. Zavádění lepku do stravy by mělo být postupné od malého množství po celou porci obilné lepkové kaše. Kaše obvykle podáváme jako večerní porci před spaním, ale výhodné je podat je i ráno ke snídani jako zdroj energie na celé dopoledne.

V závěru můžeme vypsat i dochucovadla a koření, která můžeme v malém množství postupně doplňovat do stravy, dle věku drobečků. 

6. měsíc: fenykl, kmín
7. měsíc: anýz
8. měsíc: petrželka, kopr, libeček, pažitka, červená paprika
9. měsíc: majoránka, tymián, bazalka, saturejka, bobkový list, římský kmín, skořice
11. měsíc: vanilka, řeřicha, oregano, rozmarýn, nové koření
12. měsíc: sůl, pepř, česnek, zázvor, hřebíček, badyán, koriandr, jalovec, kurkuma
od 2 let: muškátový oříšek, pískavice, šalvěj

Jak je to s kojením?

Kojení samozřejmě ještě několik měsíců jídelníčku dítěte dominuje, ale už by nikdy nemělo být jediným zdrojem výživy. Dítě kolem půl roku věku má větší nároky např. na množství železa a zinku, které samotné mateřské mléko v této fázi již plně nepokrývá. Ovšem kojení, jako přídatný zdroj mléčné stravy, může být zachováno až do dvou let věku dítěte. Po ukončení kojení by však vždy mělo dvě denní dávky nahradit pokračovací kojenecké mléko. Jakmile miminko dostává nemléčnou stravu, řiďte se jeho potřebami. Nekojené děti potřebují 400-600ml tekutin mimo mléko. Nejvhodnější je převařená kojenecká voda. U dětí kojených zavádějte tekutiny v době, kdy u něj převáží množství příkrmu nad mateřským mlékem. 

Tip na závěr

U většiny kojených dětí dobře funguje, pokud uvařenou zeleninu (např. mrkev) naředíte namísto vodou mateřským mlékem. Dítěti tak usnadníte přechod od mléka k nemléčné stravě. Z jídla tak cítí maminku a zároveň se učí pracovat s novou chutí i konzistencí.

V případě, že byste si chtěli pořídit výbavičku ke krmení pro svoje princezny či budoucí rošťáky, tak jsme tu pro vás. Široký výběr naleznete na našich stránkách pro kojence a maminky. 

Rádi byste se na něco zeptali?

Udělejte to! Jsme vám k dispozici. Pošlete nám svůj dotaz. Odpovíme na něj.